Zlatá čtvrtuncová medaile Příběhy naší historie - Česká filharmonie

Česká filharmonie je naším nejvýznamnějším hudebním tělesem a její příběh je příběhem české kulturní svébytnosti. Kapitole z její minulosti, která se začala psát právě před 100 lety, patří třetí čtvrtuncová zlatá pamětní medaile z cyklu České mincovny „Příběhy naší historie“.

Když 28. října 1918 probíhala v Obecním domě generální zkouška orchestru na světovou premiéru symfonické skladby Josefa Suka Zrání, v ulicích Prahy to vřelo. Schylovalo se k vyhlášení samostatného Československa a mimořádně náročné Sukovo dílo, jeden z vrcholů české symfonické tvorby 20. století, studoval s Českou filharmonií v Praze nepříliš známý dirigent Václav Talich: „Když jsme byli v plném ohni, vtrhl do Smetanovy síně tehdejší jednatel České filharmonie Hubička s křikem: »Máme svobodu! Všecko na ulici!« V zápalu práce nedovedli jsme hned á tempo prostě pocítit a prožít dosah toho, o čem Hubička podával zprávu, tak jsem řekl: »To je sice hezké, ale my musíme zkoušet!« Nevěděli jsme, co se děje na ulici, neslyšeli jsme, protože Smetanova síň byla plná Sukova Zrání, a tak jsme pokračovali ve zkoušce. Teprve když jsme vyšli na ulici, jsme pocítili, co se vlastně stalo! A ten pocit opojení byl tak silný, že jsem si nemohl představit, jak ke koncertu dojde a že se shledám při něm s celým orchestrem.“ K premiéře však přeci jen došlo – 30. října 1918 na prvním koncertu České filharmonie v Československé republice, kde uspělo nejen Zrání, ale i Václav Talich, který se představil jako mimořádně energická a přesvědčivá umělecká osobnost. Pod jeho vedením se pak orchestr stal kulturním vyslancem mladé republiky, svou činností podporoval vlastenecké myšlenky a v nejtěžších chvílích národa zvyšoval jeho sebevědomí.

Autor sběratelské série MgA. Martin Dašek věnoval reverzní stranu medaile portrétu mladého dirigenta – v roce 1918 mu bylo teprve pětatřicet let – obklopenému jménem a životními letopočty. Reverzní strana pak předkládá Smetanovu síň Obecního domu, obrys Československa a památnou slovní výměnu, která proběhla mezi jednatelem České filharmonie a jejím dirigentem.

Emisní náklad čtvrtuncových medailí čítá pouhých 100 kusů. Součástí každé ražby je speciální certifikát, který vypráví příběh, jenž se odehrál před 100 lety.