Zlatá půluncová medaile Rozluštění Chetitštiny Bedřichem Hrozným

Nové objevy odjakživa posunují lidstvo vstříc poznání vesmíru, sebe sama, Země i její dávné historie a u řady z těchto významných okamžiků byli přítomni také Češi. Letos si připomínáme 100. výročí chvíle, kdy prof. PhDr. Bedřich Hrozný rozluštil jazyk Chetitů a přiřadil je k indoevropské jazykové rodině. Otevřel tak pomyslné dveře k výzkumu dějin a kultury někdejších obyvatel Malé Asie. Při této výjimečné příležitosti připravila Česká mincovna unikátní numismatickou delikatesu – tematickou medaili z ryzího zlata o hmotnosti jedné poloviny trojské unce.

Bedřich Hrozný se narodil 6. května 1879 v rodině evangelického duchovního. Své lingvistické nadání zúročil již na gymnáziu, kde jej vzdělával sám Justin Václav Prášek, známý orientalista. V mládí si Hrozný osvojil mimo běžně používané jazyky také latinu, řečtinu, arabštinu a hebrejštinu. Ve Vídni začal studiem teologie, záhy však přestoupil na filozofickou fakultu. Tam se věnoval sanskrtu, sumerštině, aramejštině, etiopštině a asyrštině, jeho pozornosti pochopitelně neuniklo ani klínové písmo.

V roce 1904 se vydal do Turecka, Sýrie, Palestiny a Egypta, kde společně s prof. Ernstem Sellinem zkoumal klínopisné texty. Severovýchodně od Ankary nalezla německá expedice roku 1906 archiv chetitských králů obsahující řadu hliněných tabulek popsaných dosud neznámým typem klínového písma. Jeho tajemství prolomil právě Bedřich Hrozný, a to během první světové války, když sloužil jako písař štábu ve Vídni. Došel k závěru, že se jedná o chetitštinu a připravil první kostru její mluvnice. Ve své cenné archeologické práci pokračoval Hrozný po celý zbytek svého života, rozluštění chetitštiny však navždy zůstane jeho nejslavnějším počinem.