Zlatý dukát České mincovny, který je věrnou replikou historického žetonu, připomíná uherskou korunovaci Františka Josefa I.

František Josef I. se stal rakouským císařem v neklidných časech. Psal se rok 1848 a Evropou zmítala řada revolucí, které vzešly ve známost jako Jaro národů. O své místo na slunci se přihlásili také Uhři, kteří si chtěli vybojovat nezávislost na habsburské monarchii, ale jejich povstání bylo tvrdě potlačeno. Uhři sice upadli v nemilost, jenže zanedlouho našli překvapivou zastánkyni v panovníkově manželce – Alžbětě „Sissi“ Bavorské. Svobodomyslná mladá žena, pro kterou se život na vídeňském dvoře sešněrovaném přísnou etiketou stal utrpením, se v jejich marném boji zhlédla a vyjadřovala jim až fanatickou podporu. Císař její nadšení nesdílel – obával se, že když Uhrům ustoupí, naruší rovnováhu ve své ohromné mnohonárodnostní říši. Vždyť vedle Rakušanů a Uhrů vládl také celé řadě Slovanů, které by upřednostněním jednoho národa jenom popudil. Pak ale vypukla válka, boj Rakušanů proti Prusku a Itálii se nevyvíjel dobře a Uhři s Alžbětinou pomocí chytře využili situace. Vymohli si kompromis v podobě dualismu a Rakouské císařství se proměnilo v Rakousko-Uhersko. Obě poloviny této unie sice sdílely panovníka a některé instituce, ale jinak šlo o dva svébytné politické celky. Suverenita uherského království byla obnovena – zbývala už jenom slavnostní korunovace vládnoucího páru, která se uskutečnila 8. června 1867 v budínském Matyášově chrámu…

Dukát, který zpracoval medailér Mgr. Art. Miroslav Hric, ArtD., vychází z originální historické ražby vydané u příležitosti korunovace. Averzní strana předkládá portrét Františka Josefa I. z profilu. Na reverzní straně pak najdete svatoštěpánskou korunu.

Nepřehlédněte také dukát s portrétem Alžběty Bavorské, který rovněž najdete v naší nabídce.