Sada tří zlatých dukátových ražeb České mincovny připomíná uherskou korunovaci Františka Josefa I. a Alžběty „Sissi“ Bavorské.

Dne 8. června 1867 se v budínském Matyášově chrámu odehrála velkolepá událost. František Josef I. a Alžběta Bavorská zde byli slavnostně korunováni králem a královnou Uherska. Tím bylo stvrzeno takzvané rakousko-uherské vyrovnání, které po letech sporů mezi Rakušany a Uhry proměnilo Rakouské císařství v unii známou jako Rakousko-Uhersko… Panovníka, který v roce 1849 tvrdě potlačil jejich povstání, Uhři v lásce neměli, i když si vážili toho, že se nechal korunovat jejich králem – vždyť Čechům dal stejný slib, který nikdy nesplnil, a nenechal se korunovat ani rakouským císařem. Oproti tomu svou panovnici Uhři hluboce milovali – osobně se totiž zasloužila o jejich nezávislost… Aby Uhrům vyšel vstříc, František Josef I. od té doby každoročně trávil několik týdnů v Budíně, nosil uherskou uniformu, hovořil maďarsky a v uherském parlamentu plnil své panovnické povinnosti s uherskými ministry. Alžběta, která zbožňovala všechno uherské, se stýkala s vysoce postavenými magnáty a pobývala na zámku Gödöllő, který dostala od Uhrů jako korunovační dar. Největší barokní palác v Uhrách, kterému se přezdívá „maďarské Versailles“, si oblíbila natolik, že zde strávila dva tisíce dní. Uhry potěšilo i to, že deset měsíců po korunovaci se v Budíně narodil poslední potomek vládnoucího páru – arcivévodkyně Marie Valerie, kterou nazývali uherským dítětem…

Sada se skládá ze dvou jednodukátů, které vycházejí z originálních historických ražeb vydaných u příležitosti korunovace, a jednoho dvoudukátu. Zatímco první jednodukát z dílny Mgr. Art. Miroslava Hrice, ArtD., patří Františku Josefovi I., druhý, který je dílem medailérky Lenky Nebeské, DiS., je věnovaný Alžbětě „Sissi“ Bavorské. Vedle jejich portrétů z profilu najdete v reliéfu dukátů ještě svatoštěpánskou korunu. Dvoudukát pak patří dvojportrétu panovnického páru a výjevu z korunovace v budínském chrámu – opět v podání Mgr. Art. Miroslava Hrice, ArtD.