Tématem Dukátové řady České mincovny jsou v roce 2027 národní hodnoty – čili neměnné konstanty, ze kterých Čechové čerpají svou sílu. Zlatý desetidukát patří Praze.

Město na řece Vltavě, jehož slávu podle pověstí prorokovala kněžna Libuše, bylo založeno v románské éře a vzkvétalo v časech gotiky, renesance i baroka. Od počátku se v něm soustřeďovala moc, světská i církevní, kterou symbolizuje především Pražský hrad s katedrálou svatého Víta. Praha se stala hlavním městem českého knížectví, království i sídlem císařů Svaté říše římské. Hrála klíčovou roli v protestantské reformaci, třicetileté válce i bouřlivých událostech 20. století. Dnes není jenom moderní metropolí světového významu, ale také unikátním dokladem vývoje české společnosti napříč jedním tisíciletím – němým svědkem vzestupů i pádů celé naší země.

Averzní straně desetidukátu, který je dílem medailérky MgA. Petry Čánské, vévodí katedrála svatého Víta a Karlův most. Barokní kartuši s nápisem PRAHA drží dva čeští lvi a nápisová páska připomíná, že hlavní město je CENTRUM STÁTNOSTI. Reverzní strana ražby je společná celé Dukátové řadě s letopočtem 2027. „Ve středu se nachází český lev a nad ním Svatováclavská koruna. Vlevo stojí postava svatého Václava se štítem, vpravo pak anděl inspirovaný freskou ze Svatováclavské kaple. V pozadí za nimi vystupuje pražská architektura – malostranský chrám svatého Mikuláše a panorama Hradčan,“ vysvětluje autorka.

Zlatá ražba, jejíž hmotnost činí desetinásobek hmotnosti jednoho dukátu, vychází v nákladu pouhých 100 kusů. Její specifikace jsou inspirovány prvorepublikovými Svatováclavskými dukáty.