Historie zlata je historií lidstva. „Žlutý kov“ lidem po tisíce let umožňuje budovat i bořit říše a jít za svými sny. Své o tom věděli staří Lýdové, kterým je věnována čtvrtá zlatá mince z tematického cyklu České mincovny.

V 1. tisíciletí před naším letopočtem se na území Malé Asie rozkládala říše jménem Lýdie, která proslula nezměrným bohatstvím. Starověcí Lýdové umně využívali svého postavení na obchodní cestě mezi Blízkým východem a egejským pobřežím a zároveň disponovali pohádkovými zásobami zlata. Drahý kov získávali ze zlatonosných řek, ale nejednalo se o ryzí zlato. Šlo o takzvané elektrum – přirozeně se vyskytující slitinu zlata a stříbra. Obchod s elektrem byl čilý, ale nepraktický a navíc sváděl k podvodům. Obchodníci totiž museli disponovat váhami a prubířskými kameny, aby si ověřili hmotnost a ryzost rozličných kousků kovu. V 7. století před naším letopočtem však Lýdové přišli s geniálním řešením a definovali univerzálně akceptovaný standard. Kovu dali jednotnou formu, a tak vznikly mince – vůbec první mince na světě v podobě, jakou známe dnes. Základní jednotkou byl statér, který vážil 14,1 gramu a odpovídal měsíčnímu žoldu vojáka. Propracovaný reliéf, který se na statérech skvěl, byl potvrzením, že mince vznikly v královské mincovně v Sardách. Šlo o nejrůznější motivy, ale nejčastěji to byli lvi či býci, kteří symbolizovali moc a plodnost. Elektrum bylo odolné, a tak mohlo projít mnoha rukama, aniž by se mince opotřebovaly, ale v 6. století před naším letopočtem král Kroisos zavedl bimetalický systém, aby už nebylo nutné kontrolovat poměr kovů ve slitině. Mince se od té doby razily buď z čistého zlata, nebo z čistého stříbra, přičemž hodnota jednoho zlaťáku odpovídala deseti stříbrňákům. Jenže tehdy se nad lýdskou říší začala stahovat mračna a ani bohatství ji nedokázalo ochránit před pádem. Nakonec si ji podmanili Peršané. Ti však mince přijali za vlastní a stejně učinili i Řekové. Přelomové platidlo dále rozvíjeli a rozšířili ho do celého tehdy známého světa…

Medailér Mgr. Art. Miroslav Hric, ArtD., věnoval reverzní stranu mince bohaté historické koláži. Vévodí jí lví hlava převzatá z lýdské mince doplněná celkovým pohledem na statér a dobovým výjevem obětování. Averzní strana, která je společná celému cyklu mincí, předkládá zlaté artefakty nejrůznějších starých civilizací – Řeků, Aztéků, Sumerů a Egypťanů. Protože mince České mincovny vycházejí v zahraniční licenci ostrova Niue, nesou na averzu ještě jeho státní znak, nominální hodnotu 25 DOLLARS (NZD) a rok emise 2026.

Emisní náklad čítá pouhých 100 kusů, přičemž každý kus je číslován na hraně.