Cyklus České mincovny s názvem Světové gangy je temnou kronikou organizovaného zločinu. Čtvrtá stříbrná medaile představuje čínské triády.

V 17. století Čínou zmítaly nepokoje. Dynastie Ming, která zemi vládla po celá staletí, byla svržena a moci se chopila dynastie Čching ze sousedního Mandžuska. Řada Číňanů se s tím nemínila smířit, a tak se začali organizovat do tajných bratrstev, která chtěla s cizí nadvládou skoncovat. Tyto spolky vstoupily do dějin jako triády. Jejich název odkazoval na tři základní prvky čínského vnímání světa – nebe, zemi a člověka. Tato posvátná trojice představovala ideál harmonie, který měl být protikladem zkažené moci uzurpátorů. Členové triád, mezi které patřili rolníci, obchodníci, úředníci, vojáci i mniši, si přísahali věrnost a získávali pocit výjimečnosti a morálního poslání. Organizovali mezi sebou práci, vybírali členské příspěvky, přerozdělovali výnosy ze statků a ustanovovali vlastní soudy. V oblastech, kde byla centrální vláda slabá, síla triád rychle rostla, ale jak plynul čas, politické cíle se rozplynuly a původně vlastenecké spolky se začaly proměňovat v kriminální organizace. Obzvláště v 19. století, kdy Čínu oslabovaly opiové války, triády zaplnily mocenské vakuum a ovládly podsvětí velkých měst. Vydělávaly na obchodu s drogami, hazardu, prostituci či pašování zbraní. Na začátku 20. století skutečně přispěly k pádu nenáviděného režimu, ale vzápětí se samy staly nástrojem útlaku, který nová vláda využívala k zastrašování politických oponentů. Když pak přišel komunistický převrat, zdálo se, že zlaté časy čínské mafie skončily, ale opak byl pravdou. Díky masové diaspoře Číňanů triády expandovaly do jihovýchodní Asie, Ameriky i Evropy. Nejen na Tchaj-wanu, v Hongkongu či Macau, ale v čínských čtvrtích po celém světě vytvořily paralelní struktury moci. Ty vedle řádu, ochrany a práce nabízejí násilí, trest a smrt. Z někdejších bojovníků proti útlaku se sami stali ti, kteří vládnou strachem…