Česká mincovna představuje svou vlastní čistě investiční cihličku. Je vyražena z jedné trojské unce stříbra s maximální možnou ryzostí 999,9/1000.

Stříbro provází člověka po celé věky. Jeho lesk okouzlil obyvatele Předního východu již ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Tehdy se drahý kov používal zejména k výrobě šperků a jiných ozdob, ale netrvalo dlouho a stal se významným prostředkem směny a uchovatelem hodnoty. Zatímco v dávné Mezopotámii se stříbro používalo v podobě váženého kovu – ve formě nejrůznějších slitků –, starověcí Řekové z něj razili mince. Stříbrné mincovnictví pokračovalo i ve středověku, kdy zásadní roli sehrálo české město Kutná Hora. Zdejší naleziště totiž poskytovala celou jednu třetinu evropské produkce stříbra. Když pak španělští kolonizátoři objevili Nový svět, Evropu zaplavilo americké stříbro. Španělské mince, které se z něj razily, obíhaly po celém světě a staly se skutečnou globální měnou. V 19. století však přišel soumrak stříbra jako platidla. Postupně ztrácelo ústřední úlohu v měnových systémech, kde bylo nahrazováno zlatem, ale s nástupem moderních technologií se stalo klíčovou průmyslovou surovinou. I díky tomu je dnes stříbro stále oblíbenějším investičním kovem. Stejně jako jejich předchůdci z Athén a Babylonu uchovávají dnešní investoři své bohatství v podobě stříbrných mincí či slitků…

Přední strana cihličky předkládá ozdobný ornament, který připomíná květinu či mandalu. Doprostřed je zasazeno anglické logo České mincovny, které najdete i na zadní straně cihličky. Zde ho doprovází informace o hmotnosti a ryzosti použitého stříbra.

Stříbrný slitek České mincovny je dostupnou alternativou k produktům světových rafinerií, které se často potýkají s výpadky v dodavatelských řetězcích.