Stříbrná mince Bohyně světa - Vesna

Třetí starobylou bohyní, které je zasvěcena stříbrná mince České mincovny, je slovanská Vesna.

V mnoha pohanských panteonech najdeme takzvané trojné bohyně, které symbolizují koloběh přírody a veškerého života. Také staří Slované uctívali trojici žen – pannu Vesnu, matku Živu a stařenu Moranu. Tyto archetypy představují zrození, zrání a uvadání, jaro, léto a zimu. Zosobnění jara mělo podle starých Slovanů podobu líbezné Vesny – nespoutané dívky, veselé a plné života, éterické, s rozevlátými vlasy, v lehkých šatech. Tato panna přebírá vládu po své nejstarší sestře – mrazivé a neplodné smrtce Moraně. Zahání zimu, přináší zeleň, a tak jí patří všechno jarní kvítí. Její příchod ohlašuje první jarní bouřka, ke které dojde, když se jí nejvyšší bůh Perun zahledí do očí a v úžasu upustí svou hromovou sekeru. Slované Vesnu vzývali od jarní rovnodennosti do letního slunovratu, a to nejen prostřednictvím tajemných rituálů v březových hájích či u studánek, ale také prostým tancem či květinovými věnci.

Reverzní strana mince, jejíž autorkou je medailérka MgA. Petra Čánská, předkládá půvabnou Vesnu s nespoutanými vlasy vlajícími ve větru. Reliéf obklopují jarní květy – od sněženek po pampelišky – a březové ratolesti. Vesniny lokny a lístky břízy najdete i na averzní straně mince. Tam je doprovázejí motivy řeckého, severského, indického a egyptského původu – averz je totiž společný celému cyklu božských mincí. Protože mince České mincovny vycházejí v licenci zahraničního emitenta, kterým je ostrov Niue, nese averz ještě jeho náležitosti – nominální hodnotu 10 DOLLARS (NZD), jméno a portrét královny Alžběty II. a rok emise 2021.

Velké bohyně světa jsou zvěčněné na velkých mincích – hmotnost každé čítá pět trojských uncí.