Zlatá mince Převratné osmičky našich dějin - 1938 Mnichovská dohoda

Třetí emise z minisérie „Převratné osmičky“ se vrací do roku 1938. Zlatá mince České mincovny připomíná 80. výročí Mnichovské dohody, kdy nám vlastní spojenci diktovali jako poraženým a rozbili Československo, aby uspokojili rostoucí požadavky hitlerovského Německa.

Když roku 1918 skončila první světová válka, francouzský polní maršál Foch řekl: „Toto není mír. Toto je příměří na dvacet let.“ Měl pravdu. O rovné dvě dekády později se schylovalo k dalšímu konfliktu – ještě mnohem ničivějšímu – a v jeho středu mělo stát Československo. Na začátku roku 1938 byla situace v pohraničních oblastech mladé republiky velmi napjatá. Před nedávnem došlo k anšlusu Rakouska a německé organizace v Československu se stále více radikalizovaly s cílem rozbít demokratický stát. V reakci na bezprostřední ohrožení nacistickým Německem byla v září vyhlášena všeobecná mobilizace a Čechoslováci byli připraveni bránit svou vlast se zbraní v ruce. Do cesty se jim však postavila zahraniční diplomacie. Evropské velmoci, na jejichž pomoc při obraně proti německé agresi československá vláda nejvíce spoléhala, netoužily po dalším světovém konfliktu. Francouzi a Angličané měli stále v živé paměti miliony padlých z „velké války“, a rozhodli se proto s nacisty dohodnout za každou cenu. I za cenu obětování svého spojence. Dne 29. září 1938 se pak v Mnichově sešli zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – a rozhodli, že Československo musí postoupit pohraniční území obývané německou většinou Německu. Českoslovenští zástupci nebyli k jednání přizváni a není divu, že tato „dohoda“ vstoupila do našich dějin jako „diktát“ a „zrada“. „Přinesl jsem vám mír,“ hřímal po návratu do vlasti britský ministerský předseda Chamberlain. Mýlil se. Pravdu měl jeho budoucí nástupce Winston Churchill, který prohlásil: „Británie a Francie měly na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolily hanbu. Budou mít válku.“

Stejně jako v případě předchozích dvou emisí z cyklu vyjádřil medailér MgA. Josef Oplištil události osudového roku prostřednictvím proměny dvouocasého českého lva. Tentokrát je náš státní symbol rozbíjen čtyřmi klíny, které symbolizují signatáře Mnichovského diktátu (GB, FRA, DEU, ITA), a dostává tvar hákového kříže. Protože mince České mincovny vycházejí v licenci zahraničního vydavatele, kterým je stát Samoa, jejich averzní strana nese tyto nezbytné náležitosti – státní znak, jméno a profil královny Alžběty II., nominální hodnotu 25 DOLLARS (WST) a letopočet emise 2018. Kompozici averzu pak doplňuje text „PRAVDA VÍTĚZÍ“ vyvedený na stuze visící z lipové ratolesti.

V nabídce České mincovny najdete také dřevěnou sběratelskou krabičku ozdobenou tematickou rytinou, která obsahuje ilustrovanou přílohu a pojme všechny čtyři osmičkové letopočty – 1968, 1948, 1938 a 1918.