Zlatá čtvrtuncová medaile Příběhy naší historie - Hanč a Vrbata

Když se roku 1913 v severočeských Krkonoších konal „Mezinárodní lyžecký závod distanční na padesát kilometrů o věčně putovní cenu Českého zemského svazu ku povznesení návštěvy cizinců v království Českém“, Bohumil Hanč u toho nemohl chybět. Několikanásobný mistr byl lyžařem tělem i duší a zároveň velkým vlastencem. Pohraničí bylo tehdy osídlené převážně Němci a Hanč nemínil vítězství dopřát některému z nich. Klání připadlo na Velikonoce, počasí bylo mírné, a sportovci proto vyjeli jenom v kalhotách a košilích. Podmínky se však záhy prudce zhoršily a všichni účastníci závod vzdali. Všichni až na Hanče, který promočený a promrzlý na kost vytrvale pokračoval dál. Do cíle na Labské boudě však nedorazil. Když ho jeho sok Emerich Rath nalezl zhrouceného, podařilo se mu dostat ho do bezpečí. Oživovací pokusy však byly marné. Všichni se podivovali nad tím, že Hanč má na sobě kabát a čepici. Kde je vzal? Když bylo vzápětí v horách nalezeno další zmrzlé tělo, vyšla najevo smutná pravda. Teplé oblečení Hančovi navlékl další sportovní nadšenec Václav Vrbata, který svého věrného přítele přišel na trať podpořit. Sám se tak vystavil mrazu a ve sněhové bouři položil život. Poslední den Hanče a Vrbaty – 24. březen – je pak dodnes připomínán jako Den Horské služby. Stal se totiž impulzem k jejímu založení.

Averzní strana pamětní medaile, která je dílem nadaného medailéra MgA. Martina Daška, svou kompozicí připomíná kříž tvořený dobovými lyžemi zapíchnutými do sněhu a dvojicí hůlek. Na špičkách lyží navíc visí kabát a čepice. To vše doplňují nápisy BOHUMIL HANČ – VÁCLAV VRBATA – 24. 3. 1913. Reverzní strana pak předkládá dva lyžaře se sněhovou závějí v pozadí a nápis MEZINÁRODNÍ LYŽAŘSKÉ ZÁVODY V KRKONOŠÍCH.

Emisní náklad čtvrtuncových zlatých medailí čítá pouhých 100 kusů. Součástí každé medaile je speciální certifikát, který vypráví příběh Hanče a Vrbaty.