Zlatá mince Pražské jaro - Emigrace 68

Poslední zlatá mince České mincovny ze čtyřdílné minisérie, která připomíná události „pražského jara“, je věnována československé emigraci.

Hned v prvních hodinách okupace Československa začala rozsáhlá emigrační vlna. Lidé, kteří netušili, co jim invaze vojsk Varšavské smlouvy přinese, utíkali do zahraničí bez pasů či výjezdních doložek. Díky uvolnění v roce 1968 trávilo rekordní množství Čechoslováků dovolenou v cizině a i řada z nich se rozhodla, že se do vlasti nevrátí. Překročit hranice bylo možné do 8. října 1969, kdy normalizační vláda cestování zakázala. Do doby, kdy benevolence pohraničníků skončila, z Československa uteklo na 150 tisíc lidí ze všech vrstev společnosti, ale odcházeli především ti mladí, kvalifikovaní a vzdělaní. Západ invazi jen vlažně odsoudil, protože měl jiné starosti – vzpomínky na nedávnou Karibskou krizi byly stále živé, Evropou zmítaly studentské nepokoje a v Americe sílily protesty proti vleklé válce ve Vietnamu. Přesto se českoslovenští uprchlíci dočkali vřelého přijetí. Azyl nacházeli v Rakousku, SRN, Švýcarsku či USA. Zpočátku komunisté pohlíželi na emigranty jako na nepřátele režimu – jejich majetky byly konfiskovány a rodiny perzekuovány. Na konci 70. let Československo svůj postoj zmírnilo a dalo občanům, kteří nelegálně pobývali v cizině, možnost návratu. Tu však využil jen málokdo. Rodiny zůstávaly rozdělené a do roku 1989 z ČSSR odešlo na 300 tisíc lidí…

Reverzní straně mince, která je dílem medailéra Mgr. Art. Miroslava Hrice, Art. D., vévodí číslo 68, které odkazuje na osudový rok. Osmička se rozpadá a mění se v hejno ptáků, kteří odlétají do bezpečí. Kompozici reverzu dotváří ještě československá vlajka a opis EMIGRACE 68. Averzní strana mince pak navazuje na reverz – předkládá potrhaný ostnatý drát a ptáky letící za svobodou. Protože mince České mincovny vycházejí v zahraniční licenci ostrova Niue, nesou na averzní straně ještě jeho státní znak, nominální hodnotu TEN DOLLARS (NZD) a rok emise 2023.